Co stojí za vidění?

Publikováno: listopad 2018

Můj osobní výběr, co by bylo záhodno při návštěvě Budapeště vidět (mapa). Aneb, co většinou ukazuju ostatním já. Většina historických památek se pochopitelně dá za jistý obnos prohlédnout zevnitř, případně i z vyšších míst, pohledy vnější jsou naštěstí stále zadarmo.

Gellért-hegy – základní bod pro všechny, co se rádi kochají výhledy. Jižní cestou na vrchol (230 m n. m.) od Szent Gellért tér je několik menších vyhlídek, takže ti, co kopcům neholdují, mají možnost při výstupu nabrat dech. Případně se dá vyjet skoro až nahoru autobusem č. 27 z Móricz Zsigmond körtér. Vedle fenomenálního výhledu nesmím opomenout Citadelu, kamennou vzpomínku na habsburskou nadvládu, a Szabadság szobor (Sochu svobody), která je symbolizována ženou držící v rukou palmový list. Socha má sovětský původ a připomíná osvobození města od nacistů. Níže shlíží na Dunaj Szent Gellért (česky sv. Gerard), patron Maďarska a Budapešti. Tento biskup zahynul mučenickou smrtí během povstání v roce 1046, kdy byl podle jedné z legend přivázan k vozíku a shozen z vrcholu kopce do řeky.

Várhegy – severně od výše zmíněného kopce leží vrch (175 m n. m.) obehnaný hradbami. Za nimi se nachází několik významných budov, a proto je hradní vrch v neustálém obležení turistů. Nahoru se dá dostat několika způsoby a pominu-li vlastní nohy, vedou sem eskalátory, lanovka z Clark Ádám tér a autobus č. 16 z Deák Ferenc tér nebo Széll Kalmán tér. V jižním cípu se rozprostírá Budavári-palóta (česky se používá Budínský hrad), dříve honosné sídlo králů. Dnes jeho prostory vyplňuje Maďarská národní galerie, Maďarské historické muzeum a Széchenyiho národní knihovna. Před hlavním průčelím hradu je nepřehlédnutelná socha Evžena Savojského a u severní brány se příchozí setkají se sochou turula, maďarského národního ptáka. O pár ulic severněji je římskokatolický Mátyás-templom (Matyášův chrám). Kostel je zasvěcen Nejsvětější Panně Marii a jméno nese po králi Matyáši Korvínovi, který se zasloužil o přestavbu jeho jižní věže. Hned vedle stojí pravděpodobně nejzvláštnější komplex ochozů a věží zvaný Halászbástya (Rybářská bašta). Sedm věžiček reprezentuje sedm maďarských kmenů, které jako první přišly do Karpatské kotliny. Její jméno se odvíjí od cechu rybářského, který zde měl v dřívějších dobách rybí trh a jeho členové v případě potřeby také bránili před nepřáteli tuto část Budína.

Nebojíte-li se trochu delší městské chůze, dá se budínská část spojit do jediné několikahodinové vycházky. Doporučuji začít na Szent Gellért tér (náměstí u „zeleného mostu“), kde stojí zelené metro i několik tramvají a poté se vydrápat bludištěm cestiček nahoru k Citadele. Následovat zelenou turistickou značku je dobrá volba, vede totiž právě přes všechny vyhlídky. Po vychutnání si budapešťských panoramant a možná i něčeho dalšího, lákadel pro odlechčení peněženky je u Citadely dost, slézt dolů k Erzsébet híd (moderní „bílý most“) a pokračovat podél Dunaje až pod hradní vrch, kde lze vyjet na hradby eskalátory u Várkert Bazár. Poté projít hradní vrch od jihu k severu až k Baště (možných cest je hned několik) a tam sejít po schodech do čtvrti Víziváros. Posléze se proplést uličkami zpět na dunajské nábřeží na Batthyány tér. Odtud nejenže jezdí červené metro, tramvaje a HÉV, ale výhled na budovu parlamentu přes řeku je nejlepší. Možná podoba trasy na Mapy.cz.

Országház – budova parlamentu (v překladu Zemský dům) tyčící se téměř do sto metrové výšky nad vodami Dunaje je snad nejikoničtější budovou Budapeště. Myslím, že zaslouženě. Fasádu zdobí 88 soch významných osobností maďarské historie. Prý se jedná o největší stavbu v Maďarsku ukrývající v nitru skoro 700 sálů a nejvzácnější maďarský poklad – svatoštěpánskou korunu. Prohlídku vnitřku budovy je lepší objednat dopředu, jinak se dovnitř kvůli obrovskému zájmu pravděpodobně nedostanete. Zajímavostí je, že se vstupné mezi občany a neobčany EU liší o více jak 3000 Ft.

Szent István-bazilika – nejvýznamnější duchovní stavba v zemi, pojmenována na počest prvního uherského krále Istvána I, jehož mumifikovaná pravá ruka je v bazilice uložena a vystavena příchozím na obdiv v průhledné schránce. Společně s budovou parlamentu je to nejvyšší stavba ve městě a po bazilice v Ostřihomi (výška rovných 100 metrů) se jedná také o nejvyšší budovy v Maďarsku. Její stavba trvala více jak 50 let (1851-1905) a vystřídali se u ní tři architekti. Jakožto jeden v nejvyhledávanějších cílů je bazilika v neustálém obležení turistů, kteří touží podívat se dovnitř (vstupné dobrovolné do kasičky za 200 Ft). Ale už jen pár z nich ví, že se dá dostat i nahoru (za 600 Ft) na vyhlídku kolem kupole a vychutnat si další úhel pohledu na Budapešť.

Hősök tere – Náměstí Hrdinů stojí trochu stranou vnitřního centra na konci Andrássy út, nicméně je lehce dosažitelné žlutým metrem. Uprostřed náměstí stojí impozantní Millenniumi emlékmű (Památník milénia). Skládá se z centrálního sloupu, na jehož špici drží archanděl Gabriel v rukou uherskou korunu a dvouramenný kříž a na úpatí se hrdě pne na koni Árpád obklopený jeho šesti knížaty. Za sloupem jsou dvě kolonády, každá se sedmi sochami významných osobností maďarské historie, počínaje králem Istvánem I. a vůdcem protihabsburského povstání Lajosem Kossuthem konče. Původně stáli mezi nimi i habsburští panovníci, včetně Marie Terezie a Františka Josefa, ale ti byli po druhé světové válce ostraněni, aby se našlo více místa pro maďarské velikány. Nakonec nelze přehlédnout ani hlavní portály dvou věhlasných kulturních institucí po stranách náměstí: Szépművészeti Múzeum (Muzeum krásných umění) a Műcsarnok (Hala umění).

Városliget – jenom pár kroků za Hősök tere začíná jedna z velkých zelených budapešťských ploch. Vsup do Městského parku vede přes soustavu jezírek, kde se na jednom z nich mohou v zimě vyřádit příznivci bruslení. Nad vodou, případně ledem, se tyčí k obloze dominanta parku, Vajdahunyad vára (Hrad Vajdahunyadu). Ačkoliv název svádí k myšlence, že hrad pochází už někdy ze středověku, ve skutečnosti byl postaven až na konci 19. stolení ku příležitosti oslav milénia. Tušíte správně, že toto tisícileté výročí se projevilo ve městě na více místech, ve stejné době vznikl např. již výše zmíněný Millenniumi Emlékmű nebo žlutá linka metra, která „shodou“ okolností vede z centra právě na Városliget. Když oslavy, tak pořádné. Vajdahunyad vára je ve skutečnosti kombinací několika různých stavebních slohů. V barokním křídle sídlí Magyar Mezőgazdasági Múzeum (Maďarské muzeum zemědělství) a část, co vypadá jako hrad, je inspirována stejnojmenným hradem z 15. století v rumunském městě Hunedoara (ale tehdy to byla pochopitelně část Uherska). Přes nádvoří stojí kaple, jejíž portál zdobený soškami je na chlup stejný jako má románský kostel v západomaďarské obci Ják. Nelze si nevšimnout ani zahalené sochy neznámého písaře, který podle legendy sepsal během vlády Bély III. rané uherské dějiny. Pero, které drží v ruce, je doslova omakané do hladka, traduje se totiž, že dotknuvšího se pisatele políbí múza. Kromě hradu se v parku nachází také zoologická zahrada a pravděpodobně nejslavnější budapešťské lázně, Széchenyi gyógyfürdő.

Margit-sziget – oázou klidu a obřího parku je Markétin ostrov, 2,5 km dlouhý a 500 m široký dunajský ostrov, který původně vzniknul ze tří menších ostrůvků. Vedle anglických trávníků, okrasných záhonů a japonské zahrady jsou na ostrově lázně, vodárenská věž, minizoo, památník sjednocení ku příležitosti 100. výročí spojení Budína a Pešti a hudební fontána stříkající do rytmů maďarských verzí písniček z animáků.

Budapěšťské mosty – dříve než byl v roce 1849 postaven první most přes Dunaj (Szechényi lánchíd) byla města na jeho březích spojena trajekty případně pontony. Posléze přibylo pět dalších mostů, které však byly zničeny Němci za druhé světové války. Jejich obnova se táhla až do 60. let 20. století. V současnosti jsou oba břehy spojeny sedmi mosty, nepočítaje dva železniční a dva dálniční na samé hranici města. Od severu k jihu jsou to: Árpád híd, Margit híd (zalomený), Széchenyi lánchíd (řetězový), Erzsébet híd (jednoduchý bílý), Szabadság híd (most Svobody, zelený, obnoven přesně podle jeho předválečného předchůdce), Petőfi híd a Rákoczi híd (nejnovější, otevřen v roce 1995, dříve se jmenoval Lágymányosi híd).

Další turisty obležená nebo zajímavá místa

Váci utca – vede z Vörösmarty tér, z náměstí pojmenovaném po maďarském spisovatel a básníkovi Mihályi Vörösmartym, a kde se z zimě konají největší vánoční trhy ve městě, až k tržnici na Vámház körút. Ulice je obvykle plná turistů, drahých kaváren a restaurací a ještě dražších obchodů se suvenýry. Kafe za 1200 Ft? Miért ne?

Nagy Vásárcsarnok – velká tržnice na Vámház körút u Fővám tér je místem, kde se dá sehnat neuvěřitelné množství ovoce, zeleniny, maďarských klobás a papriky. Jedná se o největší a nejstarší zastřešenou tržnicí v Budapešti, postavenou v roce 1897. Zatímco v přízemí potkáte stánky s ovocem, zeleninou, paprikou, masem a vínem, horní patro patří „pičovinářství“ všeho druhu, od oblečení, kabelek a krajek pro hrnky, magnetky a matrjošky, které nesmyslně zaplavují středoevropská hlavní města...

Zajímavých míst v Budapešti je samozřejmě mnohem více. Budu jejich seznam postupně doplňovat.